Bradavice a vlaštovičník

Kdysi se mi na chodidle udělala bradavice. Ignorovala jsem ji tak dlouho, až začala neskutečně bolet. To už ale od jejího vzniku uběhlo několik let a stihla se řádně pomnožit, potvora.

Sebrala jsem veškerou odvahu a vydala se k lékaři. Tekutý dusík mě neminul. Au, au. Chodila jsem na něj opakovaně, ale k ničemu to nevedlo. Za půl roku se tímto způsobem podařilo zlikvidovat pouze jednu bradavici na prstu a s dalšími to ani nehlo. Naopak se další bradavice objevily na druhé noze. Vzdala jsem to. Trápit se přece nenechám.

Vrhla jsem se na méně bolestivé metody. Nejdřív Verumal. Nic. Pak Duofilm. Nic. Roztok dusičnanu stříbrného. Taky nic. Pak jsem někde vyčetla česnek. Taky nepomohl. Pustit na to slimáka už jsem neměla odvahu zkoušet.

Až pak jednou jsem se procházela po naší nové zahrádce, co jsme koupili s domečkem a všude rostl vlaštovičník. Mockrát jsem slyšela, že mléko vytékající z utržených stonků vlaštovičníku, bradavice likviduje, tak proč to nezkusit.

Byl konec léta. Minimálně jednou denně jsem si utrhla několik stonků vlaštovičníku a jeho mlékem pak trápila bradavice. Nakonec jsem si několik rostlinek dala i do květináče (záhy na podzim žloutnou a ubírají se k zimnímu spánku), abych v terapii mohla pokračovat. Pár rostlin jsem darovala i kamarádce, která měla stejný problém. Jak dopadla ona, to nevím, ale já jsem zcela bez bradavic. Mám to potvrzeno i od lékaře.

Nenechte se trápit. Jde to i jinak. Stojí to jen trošku času.